Dnes byl velice těžký den.
Psychicky náročný!
Dnes jsem zlikvidovala veškeré vzpomínky.
Definitivně ukončila jednu kapitolu svého života.
Až dnes když jsem vešla do stáje a do rukou vzala jeho sedlo a uzdečku, až dnes několik měsíců po jeho smrti jsem si uvědomila že už ho nikdy neuvidím.
Je neuvěřitelné jak člověk dokáže uvnitř bránit sám sebe.
Nepřipustit si zkutečnost.
Ale dnes už to vím.Napevno!
Teď uložím sedlo a uzdečku na půdu, a třeba za pár měsíců otevři novou kapitolu.
Novou kapitolu už s jiným sedlem....
To je moc smutný.. Přeju ti, aby se ti už do budoucna nic podobného nepřihodilo a přicházeli jen ty "lepší" okamžiky.. M.
OdpovědětVymazat:( Vím jak ti je. Letos v květnu to bude 6 let co jsem přišla o nejlepšího psího kamaráda :( Jen těžko jsem se smiřovala s tím, že u tady není a nikdy ho neuvidím... a i když je to ještě stále moc brzo, přeji ti, abys našla nového koňského přítele a prožívala s ním jen to dobré :)
OdpovědětVymazat:( Je mi to moc líto...doufám, že si brzo najdeš nového přítele. ne, aby zastínil, nebo předčil starého. aby ti pomohl se přes to přenést. :)
OdpovědětVymazatMajinka1314:Děkuji Ti moc! =) A chtěla jsem ti
OdpovědětVymazatjen říct že by jsem se strašně moc
chtěla podívat na tvůj blog ale ty ho
máš zablokovaný pro veřejnost =...(
Vé:Děkuju Ti moc!Mrzí mě že jsi musela prožít
podobno strátu...
Linnie:děkuju, uolně chápu jak to myslíš!
Ach... stejně všichni jednou umřeme. A vždyť smrt je fajn... tak proč nám to je vždycky tak líto?!!
OdpovědětVymazatMrzí mě to. Vypadá to, že čas dá vše do pořádku - ale do takového toho správného pořádku, kdy budeš mít koníka pořád v srdci.
OdpovědětVymazatJá zase melu. :))
Zdraví bývalý ne moc zkušený koňák
Terri:Už je to skoro půl roku, a můžu s klidem říct že už to téměř přebolelo...Už to přerostlo na těšení na nového koníka =)
OdpovědětVymazatBývalá ne moc zkušená koňařka?ale ale, povídej! =)
Nic moc. :) Nijak oficiálně jsem nikdy žádnou stáj nenavštěvovala a koníka jsem už vůbec nevlastnila (ještě aby :D). Jen sem tam jsem se někam zajela podívat. Nějakou chvíli jsem pomáhala u jedné paní, co měla tři koně, ale nechápu na co. Vůbec se o ně nestarala, nejezdila je - nic. Oblíbila jsem si tu nejstarší Sallku, byla i nejhubenější, a o tu jsem se starala. A pak se stala nehoda a k té divné paní jsem už pro jistotu nešla. A od té doby nevidím koně vůbec. Ale v blízké době to vypadá na změnu. :)
OdpovědětVymazat